Kdyby měl můj otec v bytě klimatizaci, možná by tu ještě s námi byl. Může to znít trochu drsně, ale za jeho předčasným úmrtím stojí tropická vedra, která přispěla k jeho odchodu v nepříliš pokročilém věku. Jistě, že na to má vliv i řada dalších faktorů, jako je kvalita stravy, stres a také deficit magnézia v organismu, který dnes provází dle vyjádření odborníků více než třetinu populace, ovšem extrémní vedra také patří ke stresovým vlivům, co rozhodně nejsou zanedbatelné. Ostatně zřejmě není náhoda, že se na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu v takových situacích objevují varování.
Lidský organismus velmi dobře snáší teploty ovzduší přibližně v rozmezí mezi 20 a 24 stupni Celsia. Tehdy nepotřebuje sahat do svých rezerv a tělo ochlazovat nebo naopak zahřívat. Krátkodobé působení vyšších či nižších teplot, například v sauně, anebo krátkodobé otužování je zdraví přínosné, ale důležitou roli tu hraje čas. Ona krátkodobost. Kupříkladu otužilci, kteří se každým rokem schází v Praze v době kolem Vánoc, aby plavali ve Vltavě, jsou ve vodě jen krátký čas v průběhu jednoho dne a nejsou v tak ledové vodě třeba týden. A v sauně také nevydržíte déle než pár minut a musíte se jít ven zchladit, jenže co když udeří vlna tropických veder, která trvá téměř dva týdny v kuse?
Právě proto existují klimatizace, aby nás od extrémního působení letního horka chránily. Nemusí být v provozu celé léto, stačí jen v době, kdy je vedro již neúnosné, například ze zdravotních důvodů. Klimatizace z Jičína také může významně posilovat spánek a to rozhodně není zanedbatelná záležitost. Ve městech může být tropické vedro natolik silné, že se teplo, co je akumulováno zdmi domů, šíří do okolního prostředí i v nočních hodinách a teplota ovzduší v noci neklesá pod pětadvacet stupňů Celsia. Přitom ideální teplota pro spaní je zhruba mezi 16 a 19 stupni Celsia.